Kapitalismus není můj ideál
Není přitom moc možností než najít cestu k modelu tak nějak akceptovatelného drtivou většinou. Současný stav stále ostřeji polarizované společnosti vzbuzuje obavy, aby nedošlo ke krvavému střetu. Což by byla pravděpodobně nejhorší možná varianta. Třetí světová válka by se mohla stát občanskou válkou celé planety Země. Při známosti destrukčního potenciálu by pak mohlo dojít k naplnění obav, že čtvrtá světová válka bude vedena klacky a kameny…
Filosofickou otázku obsahu svobody, která je dnes vědomě i podvědomě chápána jako nejdůležitější filosofická otázka vůbec (ve srovnání s ní je otázka existence či neexistence Boha bezvýznamnou maličkostí), řeší lidé v těsné spojitosti s otázkou smyslu svého (lidského) života. Blahopřeji těm, kteří si tuto otázku vyřešili pro sebe s vírou v nějakého boha, ať už je tím bohem cokoliv či kdokoliv. Nám, kteří v boha nevěříme anebo jej připouštíme jen jako méně pravděpodobnou variantu řešení nejistoty bytí, nezbývá než vycházet z vědomí, že smysl života není ukryt nikde ve hvězdách ani za nimi, ba ani v rozměrech světa nacházejících se mimo našim smyslům dostupné sféře, že tento smysl života je jen a pouze výplodem našich vlastních složitých nervových procesů, a tudíž platí, že jen my sami, každý z nás sám za sebe, dává svému i obecně lidskému životu svůj vlastní smysl opírající se o naše konkrétní životní zkušenosti. Pokus o škrtnutí takovéhoto smyslu života pro jeho přílišnou subjektivitu nutně ústí v pocit jisté větší či menší absurdnosti života vůbec, vědomí, že na třetí planetě Sluneční soustavy došlo jen k jakési anomálii v uspořádání elementárních fyzikálních částic, které ke svému přirozenému fyzikálnímu a chemickému pohybu připojily složité procesy biologické a posléze i sociální.
Budiž, i s tímto nepříjemným poznatkem, že náš život není ničím víc než dočasnou náhodou, mu můžeme dávat subjektivně vyšší smysl, můžeme o tomto smyslu diskutovat a můžeme se jako bytosti v tomto smyslu spojovat.
Současná převaha neoliberálního kapitalismu je výsledkem převahy lidí, kteří nemají zájem překonat vymezení smyslu života v konzumaci požitků uskutečňovaných díky zisku majetku a moci. Výsledkem historicky dočasně poraženého socialistického experimentu v 1/6 světa jsou kromě mnoha jiných vytvořených hodnot a získaných zkušeností také získané představy o smyslu života v podobě harmonicky rozvíjené osobnosti v podmínkách překonávaného sobeckého konzumního individualismu. Ke skutečnému osvobození člověka dochází tehdy, když se většina obyvatel ztotožní s jednou ze základních tezí marxistické filosofie, totiž že největším (a v podstatě konečným) bohatstvím života je co největší rozvinutí naší osobnosti dynamicky odehrávající se v prostředí vyvážené distribuce času mezi pracovní a volnou složku. K rozvíjení osobnosti jsou nepochybně potřebné hmotné prostředky a nástroje, při zjevné nevyváženosti omezenosti zdrojů a počtem obyvatel Země je vcelku rozumné hledat takový politický model uspořádání společnosti, který dovolí rozvíjet osobnost každému v míře odpovídající jeho genetické výbavě a přirozené časové omezenosti jednotlivých etap lidského života.
Domnívám se, že hlavní příčinou neúspěchu socialistické společnosti semknuté kolem bývalého Sovětského svazu je, že většina lidí vůbec nepochopila cíle, které (skutečným) komunistům připadaly přirozené a samozřejmé. Kolektivní zacházení s výrobními prostředky je z hlediska ekonomické technologie velmi složitá záležitost, potřebné proměny v mravním kodexu lidských individuí se nemohou odehrát v hlavách jedné generace. Povolanější jistě na toto téma vypracují fundované práce (ve skutečnosti stačí oprášit existující práce dnes veřejně zatracovaných a kritizovaných vědců z času, kdy socialistický blok reálně existoval).
Netroufnu si odhadovat nějaké časové horizonty, v nichž by k proměnám lidského vědomí a především nazírání na smysl života mělo dojít. Vím jistě tolik, že optimismus komunistů 20. století byl mylnou nadějí, že k proměnám společnosti v seskupení altruisticky myslících a jednajících osob orientovaných primárně na rozvíjení osobnosti, dojde lehce mávnutím proutku po převedení výrobních prostředků do státních rukou. Příliš zjednodušená premisa ve spojení s historickou nezkušeností s tím, jak má socialistický stát fungovat, aby v něm nedocházelo k reakčnímu procesu, vedla tam, kam vedla. Dějiny nicméně k neradosti profitující mocenské oligarchie nekončí. Současné miliardáře může těšit to, že jim podstatně méně než kdy dříve v historii hrozí, že by je případná revoluce chtěla zkracovat na životě. I v tom je zkušenost pokrokově orientovaných lidí – že totiž revoluce doplácejí nakonec na použití násilných prostředků ve svých kořenech. Ale jak jsem předeslal – budiž to necháno povolanějším. Já zde tato slova uvádím proto, abych vyjádřil z jaké pozice co se týče řešení otázky smyslu života, se snažím věci nazírat a komentovat.
Komentáře
Přehled komentářů
does medicare cover viagra https://gensitecil.com/ how to get viagra to work
thesis statistics fcsgsaxzvofbldBiomsBtjguarat
(AbdgAvele, 25. 4. 2021 6:54)buy prescription drugs from canada https://canadianeve21.com/ - Priligy canada pharmacy
kroger pharmacy dgsbvfdDreakysfwhb
(LhdvmAype, 23. 4. 2021 15:54)cialis purchase canada https://asciled.com/ cialis reliable sites
tadalafil 20mg dosage hvgeeahdBiomsBtjguarad
(BbdfKike, 26. 4. 2021 1:53)